Orientální diagnostika sdružuje tradiční způsoby posuzování člověka podle pulzu, jazyka, vzhledu, hlasu a rozhovoru. Nejčastěji souvisí s čínskou medicínou nebo ájurvédou.
Pozorný rozhovor a pozorování mohou přinést užitečné otázky, tradiční kategorie však nejsou totéž jako moderní laboratorní či zobrazovací diagnóza. Z tradičního nálezu nelze bezpečně vyloučit infekci, nádor nebo jinou vážnou nemoc. Metoda může péči doplnit jen tehdy, když neodkládá potřebné vyšetření.