Nepředstavitelná nepatrnost života
Při tréninku paměti u klientů s Alzheimerovou chorobou nacvičujeme oživení spojení metodou připomínání určitých slov a nebo metodou přirovnávání...
Řekneme třeba...zelený...malý...bílý...sladký...studený...a klienti doplňují, co se jim v paměti objeví...je to hra...jednou ten...jednou tamten...
kyselý ...dlouhý...hořký...všechno to jsou pro zdravěho člověka vzorce...a vyskočí na mysl hned...pro chorou mysl je to práce...postupujeme vzhůru zvolna...opatrně...tápeme doslova v prázdnotě...tvoříme realitu znovu..rozsvěcujeme nepatrné jiskřičky....zapojjují se postupně...klientka s vysokoškolským titulem těká očima z jednoho odpovídajícího na druhého...je vidět, že všechno vnímá, chce se zapojit, jen žádné spojení ne a ne naskočit...nervózně vstává...otevírá pusu naprázdno...signály ke startu...opírá se rukama o stůl a zase si sedá...
černý...voňavý...prudký...krásný...a její sousedka na židli pomalu zvedne hlavu, podívá se kolegyni do očí a řekne...krásný život...a najednou tahle malá, roztěkaná " holčička ", jak jí všichni říkají, vyskočí ze židle začne tleskat rukama, směje se na nás na všechny a vykřikuje...krásný život, krásný život, krásný život...krásný život....KRÁSNÝ ŽIVOT...tleskáme všichni a smějeme se s ní...sedá si a posílá nám všem letmé polibky...
Ať se člověku povede v životě cokoliv a kdekoliv, v hloubce pod hladinou moře, vysoko ve velehorách, doma nebo venku, nakonec největší odměnou je dosáhnout na nepředstavitelné....mě se to povedlo......Pracovat s myslí lidí, s jejich mentálními obrazy, potkávat se s porůznu divotvornými příběhy a pomáhat je zbavovat nánosů nečistot, aby se znovuobnovila vnitřní KRÁSA, byla přijata, pochopena.....a PROŽITA...
Mysl člověka je podivuhodná...člověk je zranitelný, bezbranný, závislý na druhých od prvního nádechu, do toho posledního...závislý na spolupráci a přátelství... člověk je podivuhodná bytost...jeho mysl...a jeho cit....a to, co je pro nás důležité je okamžik, kdy jsme si schopni uvědomit NAPLNO....jediné....to, že ŽIVOT JE KRÁSNÝ ..
Pro člověka je důležité, jak žil, žije a jak bude žít...nejdůležitější pro něj však nakonec je, v jakém stavu ducha a mysli bude z tohoto světa odcházet...tělo se promění prach...mysl a cit žije substancionálně a esenciálně navěky...zvnitřnit máme nejvyšší stav...má jednoduchý vzorec...KRÁSNÝ ŽIVOT...prožít si vědomě krásný život, zatleskat mu a smát se z toho třeba jen na nepatrný moment, je dar milosti...
Irena Kamín Chloubová
