...
Rovnodennost a urozenost
Kdo by nemiloval podzim? Příroda se mění všude na světě a u nás tu proměnu vidíme jako divadlo barev, co překvapuje den ode dne. Podzimní rovnodennost v sobě nese nepřehlédnutelnou svátečnost. Oslavy a slavnosti Země a jejího natočení ke Slunci byly vždy pro člověka příležitostí si více uvědomit svou životní cestu. Nastal čas poděkovat létu za úrodu. Podělit se s blízkými a sousedy o všechny dary ze zahrad, polí a lesů. Poděkovat za podporu a přízeň všem živlům a probrat se vším, co bylo možné sklidit. Dál zpracovat. Dobře využít vypěstované a udržet jeho hodnotu. Všichni, kdo pomáhali musí být odměněni. Je načase připravit plody, květiny a produkty. Vysypat je na oltář a děkovat a radovat se. Dokončit rozdělané práce ve svých zahradách. Přichystat se na chladnější dny a očekávat zimu v zázemí tepla nasbíraného z vložené práce, lásky a péče. A pak už jen v poklidu a přibývajícím tichu nechat plynout dny v rozjímání o další úrodném období. Kdo se naučil vděčnosti v přírodě, jistě ji dokáže vydat i tam, kde jde o mezilidské vztahy. Přenos takové energie je vědomí vlastní urozenosti. Rovnodennost je svátkem znovuspojení. Svátkem a podporou pokračování a zachovávání.Tak ji vnímali Keltové a tak ji můžete vnímat i dnes. Právě k nám přichází. Irena Kamín Chloubová
|