Biorytmy, zdraví a světlo

Autor: Irena
Datum: 28.03.2013
Kategorie:
Střídání dne a noci, světla a tmy provázelo člověka od samotného počátku jeho existence. Tomu se podřídila jak jeho činnost, tak i jeho biologické hodiny. Od nepaměti se také člověk pokoušel s tmou bojovat. Nejprve se k tomu využívaly prostředky vskutku primitivní - ohniště, louče, svíčky, ale s příchodem průmyslové revoluce a objevem žárovky se zaběhnutý rytmus světlo - tma začal měnit. Je možné, aby se člověk " rozladil " vlivem změny světla?
V oku se nacházejí tři typy světlocitlivých buněk - tyčinky pro noční vidění, čípky pro denní vidění a gangliové buňky pro synchronizaci našich vnitřních hodin. Rozsah barevného spektra, které je člověk schopen svým okem vnímat je v rozmezí 380 nm až 760 nm, přičemž čípky mají maximum své citlivosti zhruba na 555 nm (světle zelená), tyčinky zhruba 507 nm (tmavě zelená) a gangliové buňky zhruba 464 nm (modrá).
Nervové dráhy jejichž prostřednictvím jsou spojeny s mozkem se rovněž liší. Oko je inervováno pomocí nervus opticus, který vede vjemy do týlního laloku mozku. Gangliové buňky jsou rovněž inervovány pomocí nervus opticus, ale část jejich vláken končí již v mezimozku v jádrech hypotalamu, odkud se podílí na hormonálním ovlivňování organismu.
Některé fyziologické pochody v těle vykazují určitou rytmicitu. Rytmus střídání těchto pochodů v organismu má periodu zhruba jeden den - latinsky circa diem - a odtud se zavedl pojem cirkadiánní rytmus. V tomto rytmu mozek upravuje různé hladiny hormonů v těle i funkci některých orgánů tak, aby byly co nejvíce připraveny k práci v aktuální denní době.
Nejdůležitějším hormonem, který je světlem ovlivňován je melatonin, od jehož hladiny se odvíjí vlastní chod cirkadiánních rytmů. Jako laický důkaz existence cirkadiánních rytmů můžeme brát jejich rozladění, které přinese při cestách do jiných časových pásem, nebo změna času ze zimního na letní a naopak. pak je to adrenalin a kortizol, který bývá někdy označován jako stresový hormon. Ten mívá po ránu produkci 10 - 20x vyšší než v noci, aby připravil tělo na stres během dne.
Cirkadiální rytmy  a cirkaanuální - latinsky přibližně roční rytmus, cirkaseptantní s periodou zhruba jednoho týdne, jsou naše biorytmy. A jaké hodnoty osvětlení postačují k jejich "rozladění"? Hodně záleží nejen na jeho intenzitě, ale i na jeho barevném složení. Pokud je to světlo, které zhruba odpovídá maximu citlivosti gangliových buněk, stačí ke snížení produkce melatoninu na polovinu intenzita světla odpovídající svitu Měsíce při úplňku. Naopak při použití některých světelných zdrojů vydávajících téměř monochromatické světlo odlišné vlnové délky než je ono maximum (nízkotlaká sodíková výbojka), mohou být hodnoty i několikanásobně vyšší. Studie zabývající se tímto problémem stále probíhají a dá se říci, že čím novější studie, tím nižší hladinu osvětlení prokazuje.
Důsledků při poruše cirkadiánních rytmů je celá řada. A všechny se ještě zkoumají.

Je prokázáno, že melatonin nejen synchronizuje tělo, ale je také silným antioxidantem, což by se dalo laicky vysvětlit tak, že zabraňuje poškozování DNA a tím omezuje vznik rakovinného bujení. Má to ale jeden háček - melatonin je produkován pouze v noci, nebo lépe řečeno za tmy. V důsledku toho se zcela vážně někteří vědci zabývají studiemi posuzující vliv světla na výskyt rakoviny. Při studiích se využívá především slepých osob, kdy některé mají zachovaný melanopsinový aparát a jiné ne.

Také k dobrému spánku je potřeba nejen dobrá postel a ticho, úplně stejně je zapotřebí i tma. Opět to souvisí s tvorbou melatoninu, která se působením světla předbíhá nebo opožďuje a tím může způsobovat například dřívější či pozdější ospalost, nebo dřívější probouzení. Poruchy spánku vznikají nenápadně a mnohdy poškozují pak zdraví celkově

Pozitivní vliv melatoninu byl prokázán u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou a světelná expozice během spánku zvyšuje pravděpodobnost ke vzniku záchvatů u epileptiků. Ztráta synchronizace s cirkadiánním rytmem se uvádí  jako jedna příčina u některých psychogenních onemocnění.

Naše tělo se nesynchronizuje pouze cirkadiánně, ale i cirkaanuálně, čili vnímá i různou délku trvání dne a noci. To mu kdysi dovolovalo se předzásobit během léta (dlouhých dnů a krátkých nocí) na zimu. Dnešní situace je taková, že prožíváme celoroční léto, alespoň co se délky trvání světla týče, a naše tělo se tím pádem celoročně připravuje na zimu a tloustne. Vliv světla na obezitu tady je, takže dodržovat správně spánek ve tmě se vyplatí i těm, kdo chtějí zhubnout.To ale neznamená, že někdo s těžkou nadváhou, denně se přejídající s nedostatkem pohybu může tvrdit: "To mám z té lampy u nás ve dvoře!" Vliv osvětlení může hrát spíše doplňkovou roli.

Gangliové buňky jsou citlivé především na modrou oblast spektra. Proto je důležité, abychom v noci toto světlo vnímali co nejméně. Cesta k příznivému osvětlení v noci je v samotných svítidlech! Světelné zdroje by se měly používat ty, které onu modrou složku neobsahují - jsou to například nízkotlaké sodíkové výbojky. Vydávají oranžové monochromatické (složené pouze z jedné spektrální barvy) světlo, které sice nemá dobré barevné podání.
Když máte před okny lampu, která vám svítí přímo do ložnice, nezbývá než použít staré dobré rolety nebo žaluzie. Bohužel takto přicházíte o pozvolné svítání zrána a váš organismus místo pozvolného svítání dostává doslova světelný šok! Účinnost rolet nebo žaluzií se dá zvýšit jejich barevností, například bílé žaluzie jsou schopné ztlumit světlo asi jen 8x.

Pokud v noci vstáváte a potřebujete si rozsvítit, rozhodně není dobré sáhnout po vypínači a rozsvítit naplno například stropní svítidlo nebo lustr. Uvádí se, že i minuta silného světla v období spánku může rozladit cirkadiánní rytmy nejen na zbytek noci, ale i na několik nocí následujících. Proto je dobré mít po ruce nějakou slabší noční lampičku, opět neobsahující modrou složku. Mohou to být červené žárovky, doutnavky nebo v dnešní době čím dál více používané LED diody červené barvy.
Pro zdraví si pořiďte takové osvětlení, které vám bude nejlépe vyhovovat, protože vliv světla na organismus člověka je nesporný. A se " zdravým " světlem pro váš spánek se budete cítit lépe.

zdroj: http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/technologie/_zprava/397749

 
0
Váš hlas: Žádné

 Ptala se paní Jitka, co má dělat, když se jí začala zplošťovat noha!

Napadlo mne, jak často myslíme na svoje chodidla? Spojují nás s " matičkou Zemí " a nosí nás všude, kam se nám zachce. A občas pobolívají a pálí. Nasmějeme se s nimi, protože  jsme na nich lechtiví.

Stav chodidel vlastně a...

Třešně  - pochoutka a běžně dostupné ovoce. Rostou skoro všude, v Česku už od 12.století, a kdo by si je nedopřál, jako by nezažil to pravé léto.

Taky to znáte - sednout si s košíkem třešní na schody a cpát se dokud na dně nezbydou jen ty naklované a nebo nahnilé? Mám kamarádku, co je baští i s peckami, protože...

Přestat kritizovat.

Každý člověk je pro nás odrazem vlastní osoby, a to, co vidíme na druhém, vidíme na sobě. Mnohdy nejsme ochotni přijmout určitou část své osoby. ničíme se alkoholem, drogami, cigaretami, přejídáním nebo jinými prostředky. Existuje spousta způsobů, jak se trestat za to, že nejsme dokonalí - ale podle jakých měřítek, podle koho? Čí dávná očekávání se ještě snažíme splnit? 

Buďte ochotni...

LÉČIVÉ PŮSOBENÍ
Jantarová pryskyřice, známá svým propojením se sluncem, vodu obohacuje o sluneční vlastnosti. Jantarová voda dodává organismu energii a pomáhá proteplovat špatně prokrvované oblasti těla. Mírní revmatické potíže, chrání před infekcí, snižuje horečky a celkově pomáhá při nachlazení a zánětech. Jantarem projasněná voda pozitivně působí na hormonální a trávicí systém člověka a lze ji uplatnit i při onemoc...